Sociálně demokratické ženy navrhují další převratná opatření, která souvisejí více či méně s vyšší socializací škol než s úrovní a kvalitou vzdělávání. Jde především o krok, který by školám ukládal zajistit provoz školních družin i o letních prázdninách. Na první pohled se může zdát, že tento krok by pomohl rodinám s dětmi, ale jak je to ve skutečnosti? Pojďme se na tento návrh podívat šířeji a v souvislostech a nabídnout jednodušší a finančně zajímavější řešení.
Kapitoly článku
Pozitiva na úvod
Příklad v praxi
Provoz školních družin a mateřských škol o letních prázdninách není žádnou novinkou. Mnohá města napříč republikou o letních prázdninách nechávají otevřeny vybrané mateřské školy či školní družiny po dobu hned několika týdnů, nebo se dokonce snaží pokrýt celé období volna tak, že se školky v jednotlivých týdnech prostřídají. To je samozřejmě pro rodiny s dětmi pozitivní. Avšak pro družinky a školky samotné to přináší určitá úskalí, která jsou systémově neřešená.
Pomoc rodinám
Zcela určitě by rozšíření provozu družin na období letních prázdnin přineslo rodinám větší klid a jistotu s ohledem na hlídání dětí a plánování dovolené. To je na první pohled velmi dobré. Jenže je tu principiální problém, mají školy zajišťovat hlídání dětí? Byly pro tuto činnost zřízeny? Odpovědět si můžete samostatně.
Úskalí pro zamyšlení
Problémy v systému
Financování
Zcela zásadní oblastí u každého opatření je zajištění finančních prostředků, které pokryjí provoz jednotlivých oddělení školních družin, popř. mateřských škol o prázdninách. Ze zkušenosti jednotlivých velkých měst je patrné, že tzv. prázdninový provoz škol je nutné dotovat. Tyto finanční prostředky jsou vcelku vysoké.
U menších měst a obcí je problém větší. Zřizovatelé se prázdninovému provozu spíše vyhýbají, přičemž hlavním důvodem jsou právě relativně vysoké finanční prostředky potřebné na provoz. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že otevření MŠ nebo družiny v letním období je naprosto neekonomické. Na obci, která má cca 900 obyvatel a zřizuje MŠ, do které během školního roku dochází 40 dětí, byl zájem rodičů minimální. V průměru by službu využilo pouhých 5-6 rodičů dětí, což je nefinancovatelné.
- Otázka na závěr: Jak moc máme ověřenu potřebu této služby vůči jejímu financování?
Pedagogická úskalí
- Systém nejde ruku v ruce se školními vzdělávacími programy – u mateřských škol je tato poznámka zcela zásadní. Nastavení rámce, z něhož vycházejí jednotlivé školní vzdělávací programy nerespektuje pedagogický přínos v rámci prázdninového provozu. Proto bychom se měli ptát, jak budou naše děti v tomto období rozvíjeny? Jak tato činnost bude navazovat na běžný školní rok? Co prázdninový provoz mimo klasického hlídání dětem přinese? Na tyto otázky bychom si měli odpovědět a až následně uvažovat, zda tato služba opravdu patří do činnosti škol nebo najdeme jiný systém, který by školám i dětem přinesl více.
- Popření pedagogických zásad – existují určité pedagogické zásady, které bychom měli brát v potaz vždy, když do škol chceme přinést pozitivní prvky. V případě rozšíření provozu do letních prázdnin budou popřeny minimálně systematičnost a individuální přístup.
- Systematičnost – je zcela zásadní a lze ji řešit právě nastavením rámce pro výchovu a vzdělávání dětí o prázdninách.
- Individuální přístup – tuto zásadu je schopen správně uchopit pouze zdatný pedagog, který zná charakteristiky problémů dítka. Přiznejme si, že při střídání provozu jednotlivých mateřinek o prázdninách je pro paní učitelky toto velmi obtížné, ale ekonomika nás k tomuto systému ve větších městech vždy povede. Ptejme se tedy: „Bude tato věc řešena systematicky?„
Vzdělávání nebo sociálno?
Jsme u dvou zajímavých otázek:
- Má tato služba tedy něco společného se vzděláváním?
- Jde o službu ze sféry sociální, která by měla být poskytována jinými subjekty, které k této činnosti mají blíže?
Možná jsme na to přišli a celý problém vyřešili. Pokud bychom totiž celou problematiku uchopili odlišně a podstatně jednodušeji a nechali ji v sociální oblasti, kde existuje velké množství subjektů, které by mohli kvalitně zajišťovat tzv. hlídání dětí o prázdninách a my jim nastavili jednoduchý systém financování, kdy by prostředky mj. byly využívány na platy pracovníků, prožitek dětí s krásně stráveného prázdninového času a případně pronájem prostor škol a školek, pak by nám odpadlo mnoho výše zmíněných pochybností a povinností.
Samotní pedagogové
Čerpání dovolené
Paní učitelky by nejspíše nebyly nejšťastnější, protože prázdninový provoz mateřinek by jim zamezil možnost čerpat dovolenou. Zákon nyní ukládá jejich nárok na čerpání čtyřiceti dnů dovolené. Totéž se dotýká paních vychovatelek. A zajistit této službě externisty, kteří by splňovali kvalifikační předpoklady (pedagogické) je při současném stavu na trhu práce prakticky nemožné.
Syndrom vyhoření
U učitelů a vychovatelů se velmi často mluví o syndromu vyhoření. Jedním z atributů, který jej může oddalovat je delší doba volna, kterou mohou čerpat. Zároveň je to existence určitých „preventivních kurzů“, na jejichž absolvování mají mj. studijní volno. Mnozí aktivní učitelé právě letních prázdnin využívají k sebevzdělávání. Není pravdou, že by takto aktivní byli všichni, ale krok prázdninového provozu MŠ a ŠD může toto znemožnit i těm aktivním.
Závěrem
Řekněme si, že nápad dam ze sociální demokracie s rozšířením provozu školních družin a mateřských škol v sobě nese velmi vznosnou myšlenku. Ta by měla být dále rozvíjena, ale ve zcela jiné oblasti než je ta školní. Jde totiž o sociální otázku, kterou by měli zajišťovat subjekty sociální sféry, pro které by bylo dobré, pokud by měli možnost v budoucnu tuto službu zajišťovat a být systematicky financovány. Věřme, že se diskusí a správným uchopením prázdninového provozu dostaneme do roviny, kdy to bude skvělé pro děti, rodiče, školy i náš stát, tedy všechny občany.