Také necháváte učení na poslední chvíli, třeba několik dní nebo dokonce hodin před náročnou zkouškou či testem? A najednou přijdou výčitky: „Měl/a jsem se začít učit dřív.“, „Je toho moc, to není možné se nikdy naučit.“, „Sakra, sakra, sakra!“ Existuje vůbec způsob, jak se co nejrychleji a nejefektivněji naučit požadovanou látku? Pojďme si jich pár představit.
Kapitoly článku
Všechny smysly dohromady vám pomohou v účení
Každý z nás, ať už si to uvědomujeme či nikoli, má více rozvinutý jeden ze základních lidských smyslů. Pokud se jedná o učení z listů papíru, můžeme rovnou čich a chuť vyloučit. Zbývá nám tedy zrak, sluch a hmat.
Jak nejlépe využít zrak?
Existuje spousty barviček, ať ve formě fix, pastelek či zvýrazňovačů. Zvýrazňujme jimi v textu pouze nejdůležitější informace. Barvičky střídáme. Pokud patříme mezi ty, kteří mají vyvinutější zrak, nebude pro nás problém si po několika přečteních vybavit učený text podle barviček jednotlivých řádků.
I sluch je klíčový
Využíváme-li lépe sluch, je možností si učený text nahrát třeba do mobilu. Už při čtení nahlas se vlastně učíme. A věřte, že jej nebudeme číst pouze jednou, neboť se několikrát přeřekneme, začneme se smát nebo nás někdo přeruší. A nyní můžeme nahraný text poslouchat pořád dokola a třeba si jej i přeříkávat s hlasem. Není nutné sedět s učením doma, teď když máme text nahraný, můžeme si nasadit sluchátka a vyrazit ven na čerstvý vzduch, který na mozek určitě také zapůsobí pozitivně. Také se nabízí možnost poprosit někoho poblíž, aby nám daný text předčítal.
Spojením vznikne synergie
Také je dobré spojit zrak se sluchem dohromady. Text do ruky, reproduktory počítače nahlas či sluchátka do uší, a máme dvojité působení učení na naše líné mozkové závity.
Určitě si pokládáte otázku, jak se učit hmatem. Pokud se například potřebujeme naučit občanský zákoník nebo jinou odbornou literaturu, ke které existují i další knížky, je dobré si jej půjčit a prozkoumat její obsah, listovat stránkami, přejíždět prstem po textu a ukazovat na to pro nás nejdůležitější. Určitě si toho hned zapamatujeme mnohem více a také lépe, neboť nebudeme mít před očima pouze otřelý nudný text, ale můžeme si představit i literaturu, která dané téma rozebírá dopodrobna.
Pochodem, vchod = buďte v pohybu
Věděli jste, že při pohybu mozek pracujeme mnohem lépe? A pokud k tomu připojíme i čerstvý vzduch, budeme si nezapamatovatelné věty a slova, osvojovat mnohem lépe. Vezměme tedy učebnici či sešit a vyrazme ven do krásné přírody, nebo prostě jen na lavičku před domem.
Nic se nemá přehánět!
I přesto, že nám nezbývá moc času naučit se složité definice a výrazy, není dobré lámat si nad nimi hlavu několik hodin v kuse. Pokud se budeme učit půl hodiny, poté si uděláme několika minutovou pauzičku, kdy si půjdeme popovídat se sourozencem či spolubydlícím, nebo se půjdeme jen napít, a opět se vrátíme k další půl hodině samostudia, dosáhneme mnohem lepších výsledků než mordováním se v několikahodinových intervalech.
Učím se, učíš se, učíme se
Další variantou efektivního učení je učení se s kamarádem, nejlépe spolužákem/spolužačkou, kterého čeká stejná zkouška jako nás. Můžeme si spolu o tématu povídat, rozebírat ho, dělat si z něj srandu, a všemi těmito zábavními technikami se učíme. Můžeme se také navzájem zkoušet, říkat si svoje vlastní odpovědi, které mohou druhé straně usnadnit pochopení dané látky. Nebo jen poprosme někoho, kdo se nachází poblíž a má relativní čas. Nad oním člověkem můžeme zazářit svými (i když dost mizernými) znalostmi, neboť ona osoba bude sotva vědět o čem mluvíme, a přesto se i tímto způsobem můžeme ledacos z osnovy naučit.
Opakování, matka moudrosti
I když se nám občas může zdát, že se učíme „do zblbnutí“ a občas nám připadá, že se veškeré informace míchají dohromady, a někdy máme i pocit, že neznáme už ani vlastní adresu, vždy je potřeba si látku několikrát po sobě zopakovat.
Více, je někdy méně
Možná se nám zdá, že textu na učení už je až moc, ale i tak je dobré dohledat si další informace. Za prvé můžeme objevit definice a věty, které nám pomohou téma přiblížit, a za druhé můžeme novými informace u zkoušky zažehnat dlouhý čas před zkoušejícím. Také můžeme zkoušejícího přesvědčit, že sice neznáme letopočty a doslovné definice, zato známe jiné zajímavosti o tématu, a ukážeme, že jsme svůj drahocenný čas skutečně věnovali studiu.
Učit se museli už ve středověku, a tento stereotyp přetrvá, dokud nebudou za lidi myslet a pracovat roboti. Nikdy se před zkouškou či testem nevzdávejme, vždy zkusme štěstí. Jediné, co se může stát, je, že na zkoušku půjdeme znovu. Ale pamatujme, že žádný učený z nebe nespadl!